|
|
Three Essays on the Economics of Education
Zeynalova, Olesia ; Havránková, Zuzana (vedoucí práce) ; Cook, Nikolai (oponent) ; Janků, Jan (oponent) ; Geyer-Klingeberg, Jerome (oponent)
Disertační práce Tři eseje o ekonomii vzdělávání Mgr. Olesia Zeynalova Abstrakt Tato disertační práce se zaměřuje na tři aspekty vysokoškolské politiky, které jsou důležité jak pro děkany, tak pro tvůrce politik. První esej přispívá k diskusi o vztahu mezi poplatky za studium a poptávkou po vysokoškolském vzdělávání, a to pomocí metaanalýzy. Zatímco v publikacích dominují významné negativní výsledky, ukazujeme, že vědci uvádějí pozitivní a nevýznamné výsledky méně často, než by měli. S ohledem na toto publikační zkreslení vidíme, že publikace jsou v souladu se skutečností, že průměrná cenová elasticita poptávky po vzdělávání se blíží nule. Druhá esej ukazuje, jak snadno mohou firmy nahradit zaměstnance s různými úrovněmi vzdělání. Posuzujeme elasticitu náhrady mezi kvalifikovanými a nekvalifikovanými pracovníky, což je klíčový parametr při analýze mzdové nerovnosti. Poukazujeme na to, že empirické publikace při hodnocení reverzní elasticity jsou v souladu jak s publikačním, tak i s "atenuačním" (attenuation bias) zkreslením. Tato hodnocení, s ohledem na publikační zkreslení, zůstávají téměř nulové. Výsledek je v souladu s "atenuačním" zkreslením v publikacích a odpovídá elasticitě 4 s ohledem na obě systematické chyby. Třetí esej ukazuje, jak skutečná realizace reformy ruské jednotné státní zkoušky pro...
|
|
|
Financování veřejných vysokých škol v České republice
Pešíková, Natálie ; Tichá, Milena (vedoucí práce) ; Stracený, Josef (oponent)
v ČJ Diplomová práce se zabývá financováním veřejných vysokých škol v České republice. Popisuje, analyzuje a hodnotí současný způsob financování škol z veřejných i dalších zdrojů a upozorňuje na jeho nejzávažnější problémy. Další část práce je věnována problematice zavedení školného jako jednoho z možných způsobů finanční spoluúčasti studentů. Představeny jsou argumenty pro a proti jeho zavedení a je řešena otázka možné podoby školného v České republice. V souvislosti s tím je pozornost věnována finanční pomoci studentům, především spoření na vzdělání a studentským půjčkám na školné, bez kterých je zavedení školného těžko představitelné. Zvažována jsou kritéria, která by měl optimální systém půjček splňovat, a dále jsou představeny a zhodnoceny některé možné varianty systému půjček na školné. V závěru práce jsou uvedeny některé další možnosti, odkud mohou veřejné vysoké školy získat finanční prostředky nad rámec státního rozpočtu.
|
|
|
Postoje aktérů vzdělávací politiky k politice zavedení poplatků za studium na veřejných vysokých školách v ČR
Vanková, Milada ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Kohoutek, Jan (oponent)
Tématem mé diplomové práce je politika zavedení poplatků za studium na veřejných vysokých školách v ČR. Diskuze k otázce zpoplatnění studia na vysokých školách v ČR probíha téměř dvacet let. Dosud nebyla žádná z jeho forem implementována do systému financování vysokých škol. Zavedení poplatků za studium se ukázalo být v průbehu jeho diskuze konfliktním tématem. Důvodem pro otevření diskuze o zavedení školného na VVŠ v ČR se stala špatná finanční situace vysokých škol, malá efektivnost systému, nerovnosti v přístupu ke vzdělání a další jiné problémy. Tyto zůstavají dosud neřešeny. Tvorba politiky je složitý proces, do kterého vstupuje celá řada faktorů. Významnou roli v něm sehrávají aktéři politiky. Aktéři veřejné politiky jsou subjekty, které jsou nějakým způsobem zainteresovány na dané politice, proces tvorby politky ovlivňují, nebo jsou jím ovlivněny. Předmětem zájmu mé práce bude prozkoumat postoje aktérů vzdělávací politiky k politice zavedení poplatků za studium na VVŠ v ČR v časovém období let 1992- 2012 a objasnit tak problematičnost politiky školného v českém vysokém školství.
|
|
|
Prodlužování studia na vysokých školách v ČR a vliv poplatků za prodlužování studia
Fliegl, Tomáš ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Vlk, Aleš (oponent)
Diplomová práce se zabývá prodlužováním studia na vysokých školách v České republice a vlivem poplatků za prodlužování studia ("za delší studium") na délku studií. Je zaměřena na pregraduální studia na veřejných vysokých školách, na kterých jsou poplatky vyměřovány. Byla použita data matriky studentů a údaje o výši poplatků z většiny vysokých škol, která posloužila pro sestavení regresního modelu. Informovanost studentů o poplatkové politice byla zjišťována dotazníkem pro účastníky Národních srovnávacích zkoušek Scio. Prodlužováno je průměrně 41 % úspěšných studií, nejčastěji v humanitních vědách, zhruba 10 % studentů překračuje standardní dobu studia o více než jeden rok. Poplatky platí až pětina studentů, polovina z nich proto, že jim bylo započteno neúspěšné studium. Výsledky ukazují, že prodlužování studií jen neznatelně souvisí s výší poplatku, pouze v případě studentů jedné veřejné vysoké školy je souvislost mírná a 1000 Kč poplatků by mělo studium zkracovat o 6 dní. Vliv na délku neúspěšných studií je zřetelnější a představuje 10 až 90 dnů za každých 1000 Kč. Nízký vliv poplatků je připisován špatné informovanosti: pouze necelá třetina zájemců o studium totiž znala principy vyměřování poplatků, ani u zájemců se zkušeností z vysoké školy nebyla informovanost vyšší než 50 %. Práce dokládá nízkou...
|
|
|
Prodlužování studia na vysokých školách v ČR a vliv poplatků za prodlužování studia
Fliegl, Tomáš ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Vlk, Aleš (oponent)
Diplomová práce se zabývá prodlužováním studia na vysokých školách v České republice a vlivem poplatků za prodlužování studia ("za delší studium") na délku studií. Je zaměřena na pregraduální studia na veřejných vysokých školách, na kterých jsou poplatky vyměřovány. Byla použita data matriky studentů a údaje o výši poplatků z většiny vysokých škol, která posloužila pro sestavení regresního modelu. Informovanost studentů o poplatkové politice byla zjišťována dotazníkem pro účastníky Národních srovnávacích zkoušek Scio. Prodlužováno je průměrně 41 % úspěšných studií, nejčastěji v humanitních vědách, zhruba 10 % studentů překračuje standardní dobu studia o více než jeden rok. Poplatky platí až pětina studentů, polovina z nich proto, že jim bylo započteno neúspěšné studium. Výsledky ukazují, že prodlužování studií jen neznatelně souvisí s výší poplatku, pouze v případě studentů jedné veřejné vysoké školy je souvislost mírná a 1000 Kč poplatků by mělo studium zkracovat o 6 dní. Vliv na délku neúspěšných studií je zřetelnější a představuje 10 až 90 dnů za každých 1000 Kč. Nízký vliv poplatků je připisován špatné informovanosti: pouze necelá třetina zájemců o studium totiž znala principy vyměřování poplatků, ani u zájemců se zkušeností z vysoké školy nebyla informovanost vyšší než 50 %. Práce dokládá nízkou...
|
|
|
Prodlužování studia na vysokých školách v ČR a vliv poplatků za prodlužování studia
Fliegl, Tomáš ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Vlk, Aleš (oponent)
Diplomová práce se zabývá prodlužováním studia na vysokých školách v České republice a vlivem poplatků za prodlužování studia ("za delší studium") na délku studií. Je zaměřena na pregraduální studia na veřejných vysokých školách, na kterých jsou poplatky vyměřovány. Byla použita data matriky studentů a údaje o výši poplatků z většiny vysokých škol, která posloužila pro sestavení regresního modelu. Informovanost studentů o poplatkové politice byla zjišťována dotazníkem pro účastníky Národních srovnávacích zkoušek Scio. Prodlužováno je průměrně 41 % úspěšných studií, nejčastěji v humanitních vědách, zhruba 10 % studentů překračuje standardní dobu studia o více než jeden rok. Poplatky platí až pětina studentů, polovina z nich proto, že jim bylo započteno neúspěšné studium. Výsledky ukazují, že prodlužování studií jen neznatelně souvisí s výší poplatku, pouze v případě studentů jedné veřejné vysoké školy je souvislost mírná a 1000 Kč poplatků by mělo studium zkracovat o 6 dní. Vliv na délku neúspěšných studií je zřetelnější a představuje 10 až 90 dnů za každých 1000 Kč. Nízký vliv poplatků je připisován špatné informovanosti: pouze necelá třetina zájemců o studium totiž znala principy vyměřování poplatků, ani u zájemců se zkušeností z vysoké školy nebyla informovanost vyšší než 50 %. Práce dokládá nízkou...
|
|
|
Financování veřejných vysokých škol v České republice
Pešíková, Natálie ; Tichá, Milena (vedoucí práce) ; Stracený, Josef (oponent)
v ČJ Diplomová práce se zabývá financováním veřejných vysokých škol v České republice. Popisuje, analyzuje a hodnotí současný způsob financování škol z veřejných i dalších zdrojů a upozorňuje na jeho nejzávažnější problémy. Další část práce je věnována problematice zavedení školného jako jednoho z možných způsobů finanční spoluúčasti studentů. Představeny jsou argumenty pro a proti jeho zavedení a je řešena otázka možné podoby školného v České republice. V souvislosti s tím je pozornost věnována finanční pomoci studentům, především spoření na vzdělání a studentským půjčkám na školné, bez kterých je zavedení školného těžko představitelné. Zvažována jsou kritéria, která by měl optimální systém půjček splňovat, a dále jsou představeny a zhodnoceny některé možné varianty systému půjček na školné. V závěru práce jsou uvedeny některé další možnosti, odkud mohou veřejné vysoké školy získat finanční prostředky nad rámec státního rozpočtu.
|
|
|
Zvýšení školného na britských univerzitách v roce 2010
Štěpánová, Marie ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
Bakalářská práce je případovou studií, založenou na metodě analýzy, která se věnuje problematice vysokého školství ve Velké Británii. Ve své první části se konkrétně zaměřuje na genezi rozhodnutí britské vlády o zvyšování školného na veřejných vysokých školách, provedeného v roce 2010 ve Spojeném království (vyjma bezplatných skotských univerzit). Druhá část se zaměřuje na argumenty na podporu i v neprospěch tohoto rozhodnutí, které zaznívaly ve společensko-politické diskuzi. Sledovaným obdobím je květen až prosinec 2010, tedy období od voleb do Dolní sněmovny, které vyústily k vytvoření překvapivé koalice doposud politicky neslučitelných liberálních demokratů a konzervativců, do samotného odhlasování vládního návrhu. Odlišný pohled dvou vládních stran na oblast financování univerzitního systému, kterému díky masivním škrtům hrozilo podfinancování, zapříčiňoval i neshody v rámci koalice i stran; liberální demokraté řešili dilema, zdali se přiklonit k vládě, podporující vyšší příspěvky ze strany absolventů a navazující na návrhy tzv. Brownovy revize vysokého školství, nebo ke svým předvolebním slibům, které byly na odmítání školného založené. Pozitivních reakcí se návrh dočkal hlavně u sdružení univerzit (Russell Group, UUK), které argumentovaly prospěchem absolventů z titulu, zvýšením konkurenceschopnosti...
|
|
|
Postoje aktérů vzdělávací politiky k politice zavedení poplatků za studium na veřejných vysokých školách v ČR
Vanková, Milada ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Kohoutek, Jan (oponent)
Tématem mé diplomové práce je politika zavedení poplatků za studium na veřejných vysokých školách v ČR. Diskuze k otázce zpoplatnění studia na vysokých školách v ČR probíha téměř dvacet let. Dosud nebyla žádná z jeho forem implementována do systému financování vysokých škol. Zavedení poplatků za studium se ukázalo být v průbehu jeho diskuze konfliktním tématem. Důvodem pro otevření diskuze o zavedení školného na VVŠ v ČR se stala špatná finanční situace vysokých škol, malá efektivnost systému, nerovnosti v přístupu ke vzdělání a další jiné problémy. Tyto zůstavají dosud neřešeny. Tvorba politiky je složitý proces, do kterého vstupuje celá řada faktorů. Významnou roli v něm sehrávají aktéři politiky. Aktéři veřejné politiky jsou subjekty, které jsou nějakým způsobem zainteresovány na dané politice, proces tvorby politky ovlivňují, nebo jsou jím ovlivněny. Předmětem zájmu mé práce bude prozkoumat postoje aktérů vzdělávací politiky k politice zavedení poplatků za studium na VVŠ v ČR v časovém období let 1992- 2012 a objasnit tak problematičnost politiky školného v českém vysokém školství.
|
|
| |
host ::
RSS.